Letošní ročník byl již osmým pokračování tohoto závodu. Má svá specifika, která mi velmi vyhovují. Startuje se v 15vteřinových odstupech vždy ve dvojici. Závod má 3,2 km a převýšení cca 100 metrů. Tohle převýšení je dáno tím, že v podstatě nikde neběžíte po rovině. Pořád nahoru a dolů. Vlastně ano… cílová rovinka se dá považovat za rovnou.
Já zde startoval po čtvrté. Doprovod mi dělala manželka s dcerami. Vždy jsem zažil jiné podmínky, vždy si pro nás počasí připravilo jiný scénář. Letos se ale povedlo na jedničku s hvězdičkou. Sice při cestě z domu jsme vjeli do mlhy, která by se dala krájet, ale v Bělském lese bylo hezky. I sluníčko se na nás kouklo a mlhu rozpustilo. Start první dvojice proběhl přesně v 11 hodin. Číslo 1 nese již osmým rokem Tereza Skoumalová – česká Miss World pro rok 2014. Já přišel na řadu 34 minut po ní a rozhodl jsem se závod si opravdu běžecky vychutnat. Po startu jsem zmáčnul hodinky a … vypnul aktivitu. Ale na to jsem přišel až po nějaké době, kdy jsem chtěl zjistit jakým tempem se sunu po trati. Listí pod Asics FujiLite 2 krásně šustilo. První seběh, dřevěný mostek, první výběh a dál… Nahoru, dolů… Ani jedno uklouznutí, ani jedno zaváhání. Vychutnával jsem si běh se vším všudy. Dorazil jsem k seběhu, kde někteří použili i lano, aby se bezpečně dostali dolů. Takže kolem lana fííííí… dolů a pak okamžitě nahoru do stejně prudkého kopce. Zde zase někteří využívají metodu po čtyřech. Poté pozdravit místní Pannu Marii a už jen kousek do cíle. Poslední kopec a pak již zmíněná cílová rovinka. A to pěkně naplno! Cíl! Medaile, kobliha a teplý čaj. Po doběhu a občerstvení jsem si šel zkontrolovat, jak mi to běželo. Na časomíře svítil čas 12:52!!! COŽE??!!! To je o 28 vteřin vylepšení mého osobního maxima na tomto závodě. A také na displeji svítilo: celkově 1. , kategorie 1., pohlaví 1.! Toto okomentovala moje milovaná žena nepublikovatelnými slovy. No, přiblížím to: „To si děláš pr…!“ Ale věděl jsem, že je připraveno ještě cca 400 běžců, takže jsem si moc nefandil.
Po chvíli jsme si sedli na jídlo do místní koliby. Silný vývar a typická běžecká strava, smažák, přišly vhod. On-line jsme sledovali, kam se propadnu. A ono to nebylo zase tak hluboko. Už jen 4 borci se dostali přede mě. Takže nakonec jsem skončil celkově 5. a 2. v kategorii zralejších běžců.
Tenhle závod můžu jen doporučit. Atmosféra fantastická, místo moc pěkné a opravdu si máknete, i když to není žádná dlouhá trať. Takže zase příští rok …
