Everesting
Jak již název napovídá, tady rovinu rozhodně nehledejte! Poslední ultradobrodružství byl extrém ve všech směrech. Běželo se po úplné placce, na což nejsem úplně zvyklý, ale troufám si říct, že úspěšně! Everesting však o rovině rozhodně není! O kopcích už ano! Konkrétně o jednom, při jehož opakovaném zdolávání musíte nastoupat výšku Everestu, tedy 8848m. Tak pojďme na to!
Týden utekl jako voda...
Hned v pondělí večer po backyardu jsem se dostal na masáž k Dominovi z Mráz léčí, ach to byla úleva. Týden jsem měl však nabitý pracovními povinnostmi a chuť k běhu úplně nebyla, takže se nekonal. Čtvrteční chystání začalo klasicky až na večer a vzheldem k tomu, že jsem v pátek nemusel vstávat, pokračovalo ještě v páteční dopoledne. Poslední dubnový pátek je tu! Na cestu jsem vyrazil kolem 16h a i přes drobné dopravní komplikace po cestě, jsem byl před 18h na místě, v Sološnici. Na přípravu jsem měl tedy pohodovou hodinku. Víc nebylo třeba!
Tak jdeme na to!
Pozdravit přátele, nahlásit, že jsem dorazil a ještě chvíli pokecat s ostatními! 10 kousků nás zbylo po backyardu ve hře o Looping Monster! Na start se nás postavilo už jen 7! A já mezi nimi! Hned na startu si z nás s Paťem dělají srandu, ať neběžíme první kolo pod 40 minut, že teď by nás po tom 20 minutový odpočinek rozhodně nečekal, jako minulý víkend. Co čert nechtěl, vytáhnu Paťa asi za 23 minut na vrchol Vápenné (2,69km/440m) a on mě zase za 14 minut "stáhne" dolů. Všichni koukali, když jsme první kolo otočili za 37 minut, my taky!
Není kam spěchat...
Tak se zase uklidníme a tentokrát už fakt na pohodu! Čelovka je do druhého okruhu už po ruce, avšak ten ještě stíháme skoro celý za světla. Přichází tma, počasí stále přeje a do půlnoci zatím zvládám v krátkém triku, na to jsem se fakt těšil! Mezi půlnocí a brzkými ranními hodinami opět experimentuji s vrchním dílem, nakonec se však po pár kolech v dlouhém triku nadobro uvelebuji v krátkém! Do půlnoci zvládám prvních 6 kol (všechny pod 50 minut) a do 6h ranní dalších 6, kde některá byla už s větší pauzou na odpočinek! Kolem 4h si dokonce od Soni půjčuji karimatku se spacákem a na dobrých 15 minut musím zalehnout! Ovšem první a naštěstí poslední krizi jsem zažehnal!
Přichází den!
Po 6h ranní dobíhám 12. kolo! Východ slunce na Vápenné mi vyšel téměř dokonale! Zbývalo mi 8 kol. Slunce se pomalu dralo na obzor a s ním i pořádnej pařák! "Teď už to lepší rozhodně nebude" posteskl jsem si a pokračoval zas a znovu, nahoru a dolů! Většina zbývajících 8 kol už byla přes hodinu, ale nikterak výrazně! Všechna jsem stíhal někde mezi 60 a 70 minutami. Poslední dokonce opět pod 50 minut! Asi jsem zase chytl slinu a věděl, že tam můžu nechat už opravdu vše!
Resume...
Po 19 hodinách 48 minutách a 58 sekundách, dobíhám své 20. kolo se 113km/9507m převýšení! A zařazuji se tak na 3.místo za prvního Martina Huďáka (17:47) a druhého Patrika Hrotka (18:20)! A v konečném výsledku jsem absolvoval Looping Monster výzvu na 2.místě za Patrikem! Suma summárum to za UltraLanovku, Big Bear's Backyard Ultra a závěrečný Everetsing během měsíce dubna hodilo neuvěřitelných 483km s 18 576m převýšení! A to se počítá! A co dál? No přece Vltava... run!
#ASICSFrontRunnerCZ
#SoundMindSoundBody
#LiveupLifted
#OneTeam
